P.A. - 20. Ve vile Roberta Hiltona

22. ledna 2010 v 19:06 | Shiroa |  Poslední Anděl

20. Ve vile Roberta Hiltona
Agriana se se Samuelem ocitli ve vzduchu nad nějakou ulicí. Pod nimi byla luxusní čtvrt, kolem ní na jednom kopci velký nápis Hollywood. Roztáhli křídla a snesli se dolů, kde je pro jistotu nechali zarůst, Andělskou podobu však stále měli. Obešli opatrně velký žlutobílý dům k zadnímu vchodu, a dávali si pozor na každý jejich krok.
Dveře zadního vchodu, které vedli k bazénu a zahrádce, se otevřely. Vyšel z nich jeden Achar a porozhlédl se po okolí, když nikoho nezahlédl, zůstal stát na místě. Agriana a Samuel se krčili za živým plotem a škvírami pozorovali dějství. Dívka pokynula, aby zůstal a opatrně vykoukla nahoru s nachystanou rukou. Achar ani nezpozoroval do bíla zbarvené vlasy, a hned dostal trefu proudu do obličeje. Hned s proměnil v černou mlhu. Chvíli čekali, co se bude dít, ale nikdo nepřicházel, tak vyšli z úkrytu a našlapovaly ke dveřím.

Agriana rukama naznačila Samuelovi, že jí bude krýt záda, a vešla jako první. Ve dveřích byla dlouhá chodba, která vedla do podzemní haly. Naštěstí z ní nevedly žádné jiné dveře. Pomalu a tiše kráčela podél chodby, až na kraj, kde se skryla a čekala. Musí vyhlédnout ven, ale opatrně, nesmí je nikdo zahlédnout. Opatrně vykoukla svou blonďatou hlavu ven z chodby do haly a dívala se. Nabylo to nic moc na novou luxusní vilu, ale když si představila, že do téhle místnosti málokdo chodí, bylo to akorát. V rohu haly stál opřený o zeď další Achar, a díval se do určitého bodu. Agriana se do toho bodu podívala také a zahlédla dveře s cedulí Vstup zakázán, samozřejmě anglicky. Dívka zase odvrátila pohled na Achara, ale ten nebyl na svém místě. Stál přímo nad ní.
,,O-ou," vydala ze sebe s úsměvem a ohnala se s pěstí, která trefila muže do tváře a vyrazila mu pár zubů. Z chodby vyšel i Samuel a vystřelil na něho, on zmizel v černé mlze. Agriana se laskavě podívala na Samuela.
,,Díky," zašeptala a kráčela opatrně halou ke dveřím. Nejprve, než je otevřela, se ještě naposledy kolem sebe ohlédla a až potom zmáčkla zlatavou kliku, která pohnula tmavými dveřmi. Uvnitř byla tma. Agriana se pousmála, to by nebyli oni, musí se cítit ve svém prostředí dobře. Bála se ale rozsvítit, částečně tam i vejít. Bílá osoba bude ve tmě dobře vidět, pohlédla na svoje oblečení.
,,Co teď?" zeptala se tiše a vnímala svoje pocity, jestli se nezvětšila negativní síla uvnitř místnosti. Jestli ano, znamená to další zneškodnění černého muže. Samuel zavrtěl hlavou. V jeho očích byla stejná beznaděj, jako u Agriany. Věděla, na co myslí. Zasvítit.
,,Zasviť," nakonec špitl, ale tu odpověď znala dívka už dopředu. Nachystala si ruce a otevřela dveře dokořán. Doufala, že tím se místnost více prosvětlí. Byla vidět už podlaha a nějaké ty obrysy věcí, ale nic z toho nebyl porcelán. Nadechla se a ruce se jí modře rozzářily, osvítily tak temnou místnost a odkryly tajnosti v ní. Místnost byla naštěstí bez jediné žijící osoby, plná vitrín s různými náhrdelníky a náušnicemi, prsteny s drahokamy.
,,Tady nic nebude…" šeptla a dívala se stále dokola, jestli nezahlédne něco známého. Vešla do dalších dveří, ve kterých byla, stejně jako předtím, tma. Ještě než vešla, zhasla a nadechla se, pootevřela a vnímala přítomnost nějakého Achara. Nic. Otevřela tedy dokořán a zase zasvítila, porozhlédla se a usmívala se při pohledu na obrazy z francouzského muzea Louvre. Muzeum dříve skoro vyhořelo, ale jen jedno křídlo, však některé obrazy byly spálené na popel. Lidé se tam vrhly, aby v zmatku ukradli další obrazy, a tyhle se zachránili. Mona Lisa, Madona ve skalách, a jiné.
Přemáhala nutkání natáhnout ruku na nějaké dílo. Odolala a kráčela k dalším dveřím. Stejně jako předtím zhasla a opatrně, ani nemačkala kliku, spíše využila své schopnosti a pohybem ruky. Ucítila divný pach, ať duševně, tak fyzicky. V další místnosti muselo být něco hnusného, a nějaký ten Achar. Pootočila se na Samuela, který jí kývl. Chápal, co dál je. Agriana otevřela dveře a slyšela známý a hrůzostrašný Acharův chechot. Ještě předtím, než stihl něco říct, dívka na něj vystřelila proud světla a modrého ohně. Spadl na zem, a když znova vystřelila, proměnil se v mlhu. To však nebylo všechno. Udělala krok vpřed a pohlédla na obě dvě strany, i když svítila, místnost byla tak veliká a zápach vládl všude, že nemohla pohlédnout do rohů. Zacouvala zpět.
Je tam tma, a veliká místnost, nejde celá zasvítit. Mám pocit, že tam je ještě nejeden Achar.
Díky narušení, které použili při komunikaci z Turecka do Británie, vysvětlila situaci a čekala na nějaký plán. Museli však včas konat, aby nepřišli další Acharové. Samuel ukázal na ruce tři, poté dva, nakonec jedna, a vběhl do tmy. Dívka za ním. Stály k sobě zády a navzájem se kryli. Pořád se točili dokola, svítili rukama. Agriana ve světle zahlédla letící černý proud. Místo toho, aby uskočila, vypálila svoji zbraň a zkusila tu černotu rukou odklonit. Vyšlo jí to, ale z druhého rohu zase na ni pálil ten samý černý proud. Ačkoliv je černá černá, každý Achar ji má nějak jinou.
Znovu to odklonila, nabouralo to do něčeho velkého a tvrdého, zdroje zápachu. Dívka poočku zahlédla řítící se kostru dinosaura a různé mumie. Musela uskočit, viděla, že se i Samuel chystá. Nechala si vyrůst křídla a vznesla se ke stropu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama