Duben 2010

Ti - 22. Zpověď šílenství

29. dubna 2010 v 14:45 | Shiroa |  Tajemství intrik
Kvůli tomuhle jsem chtěla tento příběh psát, kvůli části, která touto kapitolou počíná (a pár zábleskům dějů tomuto předcházejícím)
shiroa.blog.cz

22. Zpověď šílenství
Dlouhý den, dlouhých 19 hodin, tak dlouho trvala cesta, byť ta nejrychlejší, do Skryté travnaté vesnice, kde musí předat ten důležitý svitek. Mohlo to být rychlejší, avšak po boji a vyčerpání jak fyzickém, tak psychickém, a ještě k tomu s drobnými zraněními, byli rádi i za takový výkon. Po odevzdání se vrhli zpět, a i když měli nepříjemné pocity sledování, nic nezaútočilo. Ale stále ještě mají půlku cesty před sebou.
Dva ninjové se dostali na původní místo. Lehce rozlámané stromy, vyhořelá tráva, stopy po zbraních, to naznačovalo, že se právě tady konal jeden z nebezpečných a vzrušujících bojů. Avšak…těla nikde. Žádná
těla tu nebyla. Tak rychle zmizet nemohla. Že by tu už byly oininové? Goroki se rozhlédl. Každý ninja, ať už teprve student na akademii, nebo ten nejzkušenější, by měl umět orientaci v terénu, a toho právě využil. Sever… východ… nějak tak. Odrazili se ze země a rychlými pohyby, skoro neviditelnými, se dostavili až ke skále. Pod jedním z jejích výčnělků, pod největším, ležel Dashimo ošetřován Aliko.
Jakmile uslyšela nějaký náznak cizí přítomnosti, přerušila činnost a chňapla po kunaii, s nímž se přesunula do obrané pozice.
"Klid," špitl Raigi a vykoukl z keřů. Dívka nepolevila.
"Jsi to ty?" optala se a čekala na nějakou rozumnou odpověď.
"Jo, a jestli nevěříš, zeptej se mě, co se ti tehdy stalo dvacátého dubna na akademii," zašklebil se chlapec a hned po něm vykoukl i sensei. Dívka se mírně začervenala, okamžitě kunai složila a byla přesvědčená, že tohle jsou ti praví.
Dashimo se hlukem probudil. Stále měl na některých místech popáleniny, ale většinu z nich se podařilo neutralizovat a vyléčit. Stále se ale musí podrobit lékařské péči v Konožské nemocnici.
"Už jste tu?" špitl a pohlédl na uskupení ninjů kolem jeho těla. Zároveň věnoval významný pohled Raigimu.

SasuNaru - Okamžik

28. dubna 2010 v 14:30 | Shiroa |  Digital Art
Konečně, po několika dnech sem vkládám něco, na čem jsem tak pracně pracovala (zajímavé slovní spojení:-D). Je to pict SasuNaru, dávka romantiky i když to můžete brát jako přátelství, protože žádný kiss to není. Spíše bych řekla, něco jako chvilka po kissu nebo před kissem...prostě ten jeden okamžik, jak napovídá název...

26.4. - Jo! Celá mokrá!

26. dubna 2010 v 17:17 | Shiroa |  Diary
Dnešek bych popsala jako.....boží den. Ano. Boží den. Vůbec jsme se neučili, ale šli na ajkousi zeměpisnou vycházku po okolí Brna, taže mě nohy bolely jak...a vedro bylo jak....:-D :-D Ale - Za prvé: Jako jediná ze třídy jsem prožila nejvíce pokusů o spadnutí a nakonec jsem i tak dvakrát - třikrát spadla. poprvé to bylo: "Jé, tam je hezká kyt-" a bylo to. Podruhé sjme šli, předemnou spadla spolužačka a já celá andšená: "Jé! nejsem jediná kdo spad-" a bylo to:-D :-D Vážně, takhle...jako nevím, nikdo vůbec nepadal, jenom já. A taky jsem se nachlámala že...:-D A za druhé: Celá morká. Tak to bylo. Jeden...no, dejme tomu postižený spolužák (ale prča s ním je, jenom "někdy" se chová jak naprostý pako a ani by ste to neřekli) na mě sem tam stříkl tou stříkací lahví vodou. Brala sjem to dobře, přeci bylo vedro... mno a jednou mě  stříkl, neřešila sjem to. Ale potom znova, a tentokrát to vážně přehnal, jsem na něj vylítla s mikinou, že ho pěkně praštím a zároveň se tou mikčou budu bránit. No, nemám schopnosti, abych se tomu vyhýbala, a tak sjem skončila nzova morká...to ale ještě šlo. Nejhorší (spíše nejlepší) bylo, že jsem si půjčila od někoho láhev plnou vody s normálním otvorem, on také, pak sjme se zachytili a navzájem na sebe lili:-D Jako já měla tu láhev trochu prázdnější a on mě už dost zmokřil, takže to skončilo tak, že on měl sice trochu mokré triko a možná vlasy, já však triko zezadu i zepředu, že se z něj v pohodě dala ždímat voda, potom vlasy, brýle taky (ty jsou v poho) a kalhoty....no smála sjem se jak debil, prostě do bylo dokonalý:-D další kluk si z toho vzal inspo a s lahví v ruce pronásledoval moji kamošku, která to taky schytala, avšak ne jak já...já jsem borkyně lidi. Nenajdete nikoho, kdo tolikrát spadne a všechno....:-D Byla prostě prdel. A bylo teplo, jsme se s kamoškami řekli, že se půjdem opalovat, ale Facundo (Fakundo = slunce, holkám se to jméno hrozně "líbí") zašel a tak....mno, někdy příště... Prostě nejlepší, hlavně jak sjem byla celé morká:-D Byla sranda:-D
Tak a teď...no, zveřejnila sjem tři články z MF, protože já prostě nemůžu, to je tak úžasný...:-D :-D :-D Aneb picty Shiroganíčka (xD), z mangy hezky vybarvená stránky (Ryuko...hm...) a Nanaya (boreček moooc:-D) mno a to je vše
Náááádhernýýý! Určitě si to zvětšte!
http://fc05.deviantart.net/fs22/f/2009/249/a/3/Rain___Animation_by_yaichino.gif
Tohle už zvětšit nejde, tady akorát mrká okem...
http://fc03.deviantart.net/fs29/i/2009/250/6/1/Rain___Animation_by_yaichino.gif

Ti - 21. Bůh s tebou

26. dubna 2010 v 15:00 | Shiroa |  Tajemství intrik
shiroa.blog.cz

21. Bůh s tebou
Sakra! Sensei týmu z Konohy ztrácel trpělivost. Každý výstřel nějaké zbraně z rychle pohybujících se koulí na chakrových vláknech byl na nic. Kamenná kůže je velmi složitá, ale účinná technika, a bojovat proti ní bez žádných větších znalostí je dosti těžké. Ale Goroki se nevzdával. Musel se stáhnout do ústraní a nebojovat přímo, jenom zkoumat a analyzovat toto jutsu.
Je tu ještě jedna možnost útoku a to uspávací plyn, ale ten funguje jenom na určitou dobu a jak to vypadá, ta technika funguje dlouhodobě a nemusí se stále zadávat pečetě, jenom jednou za čas, pokračoval v analyzování sensei, zatímco útočil kunaii a schovával se mezi stromy.
Jenže jak dlouho trvá? Problesklo mu hlavou, vylezl zpoza stromu, vyskočil a se saltem ve vzduchu vhodil na protivníka várku ostrých kovových hvězdic. S cinknutím se odrazili od kůže. Stále nic.
S množstvím útoků ubývali Gorokimu zbraně a těžce sesbírával ze země. Znovu zaútočil tenkými jehlicemi, ale místo normálního stání na místě ninja vyskočil do vzduchu, vyhnul se zbraním a po pokusu odvrátit pozornost vyhozeným kunaiem zadal rychle pečetě. Goroki se lehce zašklebil. Začíná počítání.
Raigi si nějak pomohl, přeci je jen vlastník fushiganu, ne? Spoléhal se v tomto případě jenom na kunaie a případné hadí ruce, ale i tak nestačil na zkušenějšího. To potvrdili i zásahy protivníka na obličeji, těle a nohách. Chlapec to musí ukončit! Nejhorší je, že muž sice nemá nic speciálního, co by uměl, však stopařské dovednosti prokouknou léčky a jeho lehké a rychlé pohyby se vyhnou zbraním i plazícím se hadům.
Teď, nebo nikdy! Zařval uvnitř mysli Raigi a chystal se použít novou taktiku.

Ti - 20. I stromy mají oči

21. dubna 2010 v 15:00 | Shiroa |  Tajemství intrik
shiroa.blog.cz

20. I stromy mají oči
"Odvedli jste skvělou práci, proto vám dám tři dny volno od misí(-ttebayo)!" usmál se Naruto, jehož úsměv ho rozzářil jako slunce svítící nad celou Konohou. Skupinka se vrátila do vesnice a právě podala hlášení, nastaly poslední chvíle s kapitánem Yamatem, teď se ale znova vrátí ke starému, aneb přijde jejich původní velitel Goroki-sensei. Po hrdém kývnutí se tým rozešel, ale neodešel celý. V místnosti stále kromě Hokageho stál i malý šedovlasý chlapec - Hatake Obito Raigi.
"Naruto- nii-" zadrhnul se, uvědomil, že už není malý, aby oslovoval nejlepšího ninju vesnice takovým dětinským způsobem. "Naruto-sama," pravil. "Jsou tu jisté problémy, které nevíme jak vyřešit."
Naruto si rukou opravil pokrývku hlavy více do tváře, aby vyzněl tajemněji.
"Jaké?"
"Ohledně Aliko a jejímu novému způsobu chování - způsobu boje."
"Co přesně?" Narutovi přišlo mírně otravné, že musí vymáhat z tohoto chlapce slovo po slovu.
"Když na nás poprvé zaútočili ninjové z Kamenné, jeden uměl zvláštní techniku, speciální v jejich klanu, ale ne nemožnou pro ostatní. A pak při druhém boji ji Aliko uměla. Já i Dashimo si myslíme, že se tak stalo při tom, když si odskočila na záchod a na bylinky. Ale jak je to možné?"
Hokage-sama upil z hrnku čaje. Přemítal, co tomuto předcházelo a jak se tato zvláštnost bude dál vyvíjet.

Ti - 19. Bojovníci strategie

15. dubna 2010 v 15:00 | Shiroa |  Tajemství intrik
shiroa.blog.cz

19. Bojovníci strategie
Boj s vůdcem, hodně zkušeným ninjou, byl složitý. Yamato měl ale také své zkušenosti. Byl to rovný souboj, záleželo jenom na létech boje a schopnostech.
Odskoky, přískoky, cinknutí a znova odskok, případné hození zbraní, někdy s výbušným papírkem, chystání léček, které protivník vždy prokoukl, nebo se nachytal, ale nebyla dostatečně dobrá, aby toho druhého nějak závažně zranila. Tohle se během boje odehrávalo v nepravidelných intervalech, doplněné o pečetě a zajímavé techniky. Dřevo proti zemi. Kdo vyhraje?
Nevýhodu měl Yamato. Nepočítal s tím, že právě vůdce bude ovládat doton a to se nevyplatilo na zvoleném místě boje. Velké zelené prostranství, vše zarostlé mladou a zářivou trávou, a v tom zabodnuté kusy kamene, od půlmetru až do tří metrů vysoké. Nejednou se stalo, že při zvolení pečetí se některé kameny zvedli do výšky, či se odlomili kusy, a ty pak zaútočili na Yamata. Bylo však jasné, že tohle bere hodně chakry.
Vsází na techniky, aby mě co nejrychleji dostal a zároveň se pochlubil tím, co umí. Boj ho už přestává bavit, ví, že by mohl prohrát, takže zanedlouho ukáže svůj nejlepší trik. Teď nastávají dvě možnosti. Buď mě tím dostane, nebo to nevydrží a pak nebude mít dostatek chakry, aby účinně bojoval dál, Yamato v okamžiku shrnul poznatky o tomto shinobi.

Když mizí a ubývá

14. dubna 2010 v 7:11 | Shiroa |  Jednorázovky
Dostala jsem chuť na další volovino-příběh (viz. Sylar nebo Claire), tentokrát z říše Naruta...:-D Jinak, nemohla jsem vymyslet název, takže omluva...:-)

Tak rychle. Tak rychle ubývá! To nepředpokládal. Ubývá stále, rychleji a rychleji a vůbec to zezačátku nevnímal. Kolik mu už zbývá?
S každým krokem, každým odrazem, každou otočkou, pokaždé mu kousek zmizí. Všude to křupe. Čím to je? Větvemi a listím? ne... Nemůže ani mluvit.
Blonďatá dívka, která byla spolu s ním, vydala zmučený stén. Jeho pozornost se tedy na ni automaticky přesměrovala, ale i tak, nepřestalo ubývat. Toho si byla vědoma i ona, zastavila se a schoulila do klubíčka. Je ztracená...
Ano, ztracení byly všichni. Stále ubývalo, hranice se dostávala na minimum. Ale jsou přeci uprostřed mise! Nesmí polevit! Musí to překonat, jít dál bez ohledu na pocity! Jsou přece ninjové, ne? Ale...nejde to. Tohle...nedokážou to. Kdo by bez toho mohl jít dál a pružně bojovat? Kdo?
Teď vydal stén i černovlasý chlapec s culíkem, zastavil se, dřepl a ruce spojil k sobě, že vytvořil jakési okýnko. Je to pečeť? Nebo ne? Takovou totiž nikdo nezná. Ale na tom nezáleží, jelikož toho ubývá.
Poslední kousek. Ano, pouze poslední kousek. Zachrání je?
Tlustý chlapec to vzdal a praštil pěstí do stromu. Něco upustil. Čím více to padalo, tím více byl slyšet šramot.
"Sakra! Polední brambůrka!"
"Chouji!" výhružně pohlédla blondýnka, Ino. "To byly naše jediné zásoby jídla!"

Kristen Stewart - kresba

11. dubna 2010 v 20:00 | Shiroa |  Traditional Art
Oi, ta tohle je něco, co dělám už docela dlouho, skoro měsíc, víc jak měsíc, asik dva. Ono to začalo, když jsme měli ještě naši učitelku na VV a já se rozhodla, zatímco ostatní stále dodělávali něco, co jsem měla hotové, abych udělala nějaký portrét. Vlastně jsme měli dělat nějakés tudie, jakože detaily obličeje, ruky, měli jsme si připravit materiál a já měla tohle. No, nakonec jsme ty studie nedělali vůbec. Mno a tak sjem kreslila, tři výtvarkové hoďky cca 3x40 min, jenže pak přišel an řadu hošan (ten nový učitel) a tak sjem si to zatáhla domů s tím, že to udělám doma. Jenž čas plyne a mě se nechtělo, ale zrovna včera a dnes sjem dostala tu správnou chuť něco udělat a dodělala jsem ty vlasy...konečně. Můžete si všimnout, že jsou tam jakési pokusy o pramínky vlasů:-D Nj, portréty mi docela jdou, proto se více věnuji té příšerné anatomii, protože pro ni nemám cit:-D :-D :-D A když tak přemýšlím, přibližně před rokem v době, kdy jsem začala tohle kreslit, jsem nakreslila Edwarda...A to byl takový ten přelom mých portrétů, protože byl úplně vystínovaný, doopravdy reálný, ne ty čmrkanice dříve, a proto ho považuji za jeden z nejpodařenějších... a ji teď taky. No, má jemnější rysy než originál z časopisu, ale právě takový semi líbí. Věřte tomu nebo ne, Bella se mi více líbí v jedeničce s čelenkou a ještě k tomu v té hrozné kvalitě, jaká se jako první na netě objevila, než ve dvojce atd...Mno...že by to bylo všechno? jinak omlouvám se za všechny hrubky, které dneska napácháma které jsem už napáchala, ale po psaní těch deseti stránek to vážně není sranda...:-D prostě múza mě dnes navštívila a jsem jí vděčná...ale také opustila, aspoń to ce týče psaní povídek, dneska vážně už nic nenapíšu:-D Taže....
Originál:

Fushigan! Animace!

10. dubna 2010 v 20:51 | Hatake Obito Shiroa
Tohle neřadím ani do rubriky, protože ....no, tuhle animaci jsem vytvořila...skoro sama:-D
Taže, základ všeho bylo tohle z DA.
Líbilo se mi strašně to očko, ale jinak tu animku jsme nemohla použít, tak jsme to screenla jako pict, obyčejný, odstranila ty černý tečky, přebarvila na šedo a na modro, u modrého přidělala trojúhelníčky a s každým novým pictem jsem je prodlužovala...protože jsem použila obyčejný lehoučký a primitivní program, který neumí ani splynout dva picty, vše jsem musela udělat v PS....Mám v plánu s tím ještě pracovat, ale to se dozvíte až...:-D Jinak, proč to nedávám do rubriky? Protože sjem tu animku přidělila ke kapitole, v níž se fushigan objevuje poprvé:-D
Taže můj fushigan (ano, je můj, protože dokážu vidět Konožskou budoucnost a tam se Raigi s někým spáruje atd atd, až nevznikne Hatake Obito - tohle jméno se bude předávat v každé generaci - Shiroa:-P):
shiroa.blog.cz

P.S.: Věnováno speciálně pro Nel-ly a všem, kdo čtou Ti:-) :-)

Ti - 18. Kov v kameni

9. dubna 2010 v 6:57 | Shiroa |  Tajemství intrik
shiroa.blog.cz

18. Kov v kameni
"Od teďka za den, a můžete vyrazit," dodal poslední varování Yamato třem panikou zmocněným ženám, jež se u sebe krčili převlečeny ve svých typických róbách. Raigi si je celé prohlédl, musel vidět každý jejich detail, aby proměna byla co nejvěrnější. Pak jenom nahromadil chakru a vytvořil tři klony, ty se postupně přeměnili v tyhle bojácné a tvrdohlavé ženské.
"Tak co Yamato, líbím se ti?" promluvila Kuita a s pohozeným černých vlasů udělala svůdný pohled svými světlýma očima. Proměny byly zdařilé, kapitán neměl co vytknout. Bylo poznat, že se chlapec věnoval celý večer pozorováním a hodnocením způsobů sester, aby získali co nejvíce času. Mise vypadala velmi nadějně.
Poté vyšli ven před hotel po zaplacení částky za týdenní ubytování. Tenzou vyslal sondu, aby se přesvědčil, že je nikdo nesleduje, poté mokutonem vytvořil úplně stejný vozík, jaký vlastní sestry. Dokonce i oslík byl věrný, i když tu byla ta nevýhoda, že se musel neustále kontrolovat Yamatem, protože kdyby vytvořil klon a přeměnil by ho v zvíře, bylo by znát, že se rychle unavilo. Dodělali potřebné opatření, pasti a jiné součásti plánu. Nakonec pouze zamávali klientkám s uklidňujícím úsměvem a s myšlenkou, že stejně nejsou zachráněni, dokud to Hokage s Tsuchikagem nevyrovná. Ale už by dávno mohl.
U brány je bez problémů pustili. Teď už jen musí několik hodin hrát tohle hloupé divadlo, než konečně mohou zaútočit. Bylo to pro Raigiho nepříjemné kvůli jeho netrpělivosti a nedočkání na boj.
Uběhli více jak tři hodiny, stále toho stejného. Raigiho klony odváděli skvělou práci, slečinkovské pohyby, svůdné pózy, povrchnost a hloupé otázky. Kdo by poznal, že ony nejsou ony? Pronásledovatelé nejspíš ne, protože je tu celou dobu sledovali nejméně tři ninjové.

Tuž a vodovky se vrací

8. dubna 2010 v 7:31 | Shiroa |  Traditional Art

Tuž a vodovky se vrací

Tuz a vodovky sa vracia
Ink and watercolor Returns

Manga / Boys / Blue / Blood
CZ, 2010


Režie: Shiroa
Hrají: papír, tužka, guma, tuž, redispero, vodovky

Obsah:
Ano! Tuž a vodovky se vrací! Shiroa jednoho slunečného dne zalehla do postele, protože venku byla zima, a pustila si telelvizi. Mezitím, co dávali nezáživné pohádky si vzala do ruky tuku a gumu a udělala předlohu. Doma pak podle ní na tvrdý papír udělala velký a konečný líno, následovně vše obtáhla tuží. A pak to teprve začíná. Zkoumání neznámého se nemusí vyplatit, přineslo to s sebou i sedm morových ran. Mezi ně patřilo i stálé opakování: Já jsem to podělala atd.... i když, tvář ještě jde, ale u úst, kde je krev, jí trpělivost opustila. Na oblečení je vidět, že si dala záležet, ale i tak nemá ten šmrnc a tak neví....A vlasy udělaal jen tak tak, protože měla nervy na uzdách. Ale Tuž a vodovky se podařilo zkrotit, a vložit zpět do kufříku, kde je čeká další spánek...že by se vrátili i potřetí? .... Máte možnost sledovat příběh a postupné zlepšování téhle malé naivní hrdinky!
Zajímavosti:
*Asi si řeknete: Zase krev! Ale ta tam vůbec neměla být...to akorát se mi podařilo rozedřít ten papír skoro na spodek a jak jsem se snažila, nijak to nešlo spravit, ani temberou, taže přišla na řadu improvizace
*Natočeno podle předlhy tady, která se mi i líbí víc, je taková živější
*Njn, autorce se srašně zase líbí krček a i okraje tváří. nosík chtěla, maěla představu, ale jak vidíte, není ideální.
*Znova sloužilo jako inspo Nheira
*To je asik vše, musím do školy:-)
Galerie:
shiroa.blog.cz

Diskuze: Zde
:-)

Neznámá - Alice Fann

8. dubna 2010 v 7:24 | Shiroa |  Traditional Art
Ano, tohle je první CD, které vydá zatím méně proslulá zpěvačka Alice Fann. Její debut má název Neznámá, a CD je zaměřeno na dívčí pocity v štěstí, radosti, i depresy. Ještě není v prodeji, a nejspíš nikdy nebude, uvidíme, jak se vyvine kariéra téhle mladé zpěvačky.
:-D
Seznam písní:
1. Neznámá
2. Procitnutí
3. Slza
4. Mlčenlivá
5. Znám ten pocit
6. Království pohledů
7. Okamžikem blíž
8. Nikdy nic
9. Chvíle tance
10. Pařba ve Vegas
11. Soucítím
12. Jen ochutnám tvůj dech
Obal od nového CD
shiroa.blog.cz
PS: já vím, to písmo není vidět a zezadu nejsou napsané písně, to udělám až ve škole o přestávkách, už se mi nechce:-D

NV - 31. Vražedkyně

4. dubna 2010 v 18:18 | Shiroa |  Nebezpečné vidiny


31. Vražedkyně
"Na vysvětlení mám pět minut, takže poslouchejte. Ve tři čtvrtě opustím váš svět a s nastavenou a spuštěnou bombou na dvě minuty se přemístím pod jejich tábor, jehož přesné údaje místa mám napsané. Tlak, hlína a nedostatek vzduchu mě okamžitě rozmačká, takže…počkáte těch deset až patnáct minut. Na poslední chvíli se tam přemístíte až na tebe Felis, a ty to můžeš dokonat. Musíš to zvládnout, bohužel je vše na tobě. Dokážeš zničit brány i dimenze zároveň, je to v tvé moci. Po tomhle už můžeš normálně žít."
"Normálně….vy nevíte, co je to normálně….Samozřejmě skoro každý puberťák měl pocit, že něco viděl a ostatní ne. Při hulení je tohle ještě více možné. Ale žádný puberťák nikdy, nikdy nezničil to, co by mu bylo drahé. Takže můj život nikdy nebude normální. Jen si uvědomuji, že musím ochránit Zemi. To je jediná pohnutka k tomu, abych to udělala."
Yamian na mě srdečně kývla. Zbývala minuta. Vrhla jsem se k ní a objala ji co nejsilněji, jak jen to šlo. Udělat takovou věc by mě v životě nikdy nenapadlo, až teď. Naposledy jsem zhlédla lesk jejích stříbrných vlasů a potom začala bomba pravidelně pípat. Chtěla jsem něco říct, ale bylo pozdě. S úsměvem na tváři mizela před očima. S úsměvem na tváři šla tam, kde věděla, že zemře. S úsměvem na tváři…to je dobrý konec života, úctyhodný. S úsměvem na tváři vyhrála nad sebou samou.
Z oka mi ukápla slza a dopadla na triko. Když jsem se na místo ukápnutí podívala, oči mi slehly na stříbrnou nitku na látce. Stříbrný vlas…jakoby ztratil na lesku chvíli po tom, co se ona přemístila.
"Už by to mělo bouchnout," tiše šeptl Goze a díval se přitom na můj budík.

NV - 30. Nechci...nemůžu...

4. dubna 2010 v 18:00 | Shiroa |  Nebezpečné vidiny

30. Nechci….nemůžu…
"Co..?" vytrhnu se z Alexovy náruče a postavím se na nohy, smutek mi nahradila zloba. "Co tím myslíš?" výhružně pravím na Blacka.
"Že….je to tak. Jediná možnost," zopakoval své mínění. Já se k němu stále přibližuji, až nestojím pár centimetrů od něj. Hledím do jeho černých ale procítěných očí.
"Tys…tys to věděl?" tiše zamumlám.
"Ano," tohle slovo s sebou neslo mnoho těžkosti, mnoho smutku.
"Ty…" dochází mi trpělivost. Vím, že nemá cenu s tím bojovat, proto zanechám své tělo pocitům, aby se vyjádřily. Z očí mi tryskají slzy a já nepřetržitě bouchám do jeho hrudi. Nikdo mě nezastavuje. Ani on sám. Jen překvapeně, jakoby nic necítil, na mě hledí.
"Tys to věděl! Věděl a nic neudělal! Já bych se snažila! Víc! Já bych dokázala všechny zachránit! Mohla bych! Ale teď je vše ztracené! Obětujete životy milionů lidí! Vy bezcitní….bezcitní…" hledám ve vzteku správné slovo, ale nemohu na nic přijít. Mé údery přestávají, pomalu, až jenom stojím a brečím. Ze zdola se do mého pokoje řítí mamka.
"Felis! Felis! Co je? Co se děje?" snaží se otevřít dveře, jenž na poslední chvíli Goze zamkl.

Ti - 17. Rozpětí schopností

3. dubna 2010 v 15:00 | Shiroa |  Tajemství intrik

17. Rozpětí schopností
"Au…" špitla si pro sebe s úsměvem a hned nato zařvala nahlas upozornění. "Je to dřevěný klon! Dávejte po-!" zasekla se. "-zor…" dodala tiše a šeptem, jak se sesouvala k zemi. Yamato nešetřil a vrazil ji ránu do břicha. Chtěl zaútočit i na Raigiho, který stále hady obmotával nohy dřevěné loutky jen vzdáleně připomínající kapitána, ale ten se rozplynul v mlhu, aby obohatil svými vědomostmi originál.
Klon… To se dalo čekat. Musíme ale dostat a probudit Aliko, je důležitá nejen jako medik! Blýsklo hlavou kluka ležícího stále v křovinách. Ani jeho bíle střapaté vlasy nečouhaly ze zeleně rostlinstva, což se dá považovat za zázrak.
Zavřel oči a shromáždil chakru včetně té, jenž se mu spolu s klonem vrátila do těla, a vytvořil další jednotlivce, kteří se hned rozprchli do okolí.
Raigi vytvořil další klony, ušklíbl se Dashimo a zavrtěl hlavou. Teď bude pro něj těžší rozeznat pravé lidi. Když udělá ninja obyčejný bushin no jutsu, je to pouhá iluze, jako duch, nebo promítaná postava na mlhu. Ale když je vytvořen klon s něčím na víc, jako například Kage bushin nebo Mizu bushin, chakra se rovnoměrně rozdělí mezi vytvořené postavy, což je hodně vyčerpávající, ale účinný způsob při boji, jehož Raigi tak velmi využívá.

0.3 - Jarní svěžest

1. dubna 2010 v 22:14 | Shiroa |  Designy blogu
Název: Jarní svěžest
Datum: 1.4.
Spokojenost: 80%
Poznámky: Sice jsem jakože neaktivní, po dvou měsících s tvořivou náladou sem dávám dess, obyčejný, jednoduchý, vložila jsem do toho i své motýlky a ukázala taky slabost, kterou mám pro modré nebe s bílými mráčky a nádhernou ozářenou zelenou trávou....Moc jsem se s tím nepiplala...ale to je jedno:-D V jednoduchosti je krása:-P
Náhled: