Leden 2011

ANBU kolekce

31. ledna 2011 v 18:11 | Shiroa |  Traditional Art
v sobotu mi taťka konečně přestříkal masku lakem a je to complíto!!
:-D
jop, ještě musím dodělat vesku (a vůbec nevím jak) a udělat chrániče.... tepláčky máám:-D
taže...

Ztracen

30. ledna 2011 v 22:38 | Shiroa |  Jednorázovky
Takové chvilkové vypsání... nehledejte v tom něco uměleckého, ani nijaký skrytý smysl (ještě nějaký lehce viditelný, ten tam není už vůbec). Pouze já vím, co jsem tím chtěla za těch patnáct minut psaní vyjádřit...
lol... připomíná mi to Aldu... chjo. Do něj vkládám temno, ale nějak se mi nehcce otevřít soubor a psát něco se smyslem, tohle prostě bylo osvobození...
měla bych říct něco jako: "užijte si to. Snad se bude líbit." ale nemám sílu. Je to prostě snůška keců v hlavě zmatkaře...
ježíš! zítra máme vízo! lol... tak já du spát...:-D


Stála naproti, hleděla na mě...
Její oči zářili radostí a štěstím, zatímco já se utápěl v tom nejhlubším smutku.
Temnota lapala po mé duši, tahala ji do nitra nicoty a já jí nemohl uprchnout.
Chtěla mě dostat za každou chvilku, každým nádechem jsem jí byl blíž.
Nemohl jsem nic dělat.
Pouze jsem stál a pozorujíc tančící postavu, potápěl jsem se do nitra nejhlubší propasti.
Není úniku.
Nikdy nebylo.
Moje tendence vzít nohy na ramena, moje nutkání vyhnout se všemu velkým obloukem bylo ta tam.
Mohl jsem pouze vykročit.
Tančící postava se odplížila pryč, zanechala pouze prázdnou plochu určenou pro tančení a ticho.
Hudba umlkla.
Vnitřní hlasy ztichly.
Moje nádechy a bití srdce se vytrácelo, nebyl jsem schopen ani pouhého mrknutí.
Neviditelný závan mě stahoval níže a níže, pohlcovala mě tma.
Propast se prohlubuje.
Temnota uceluje.
Veškerou zlobu, veškerou nenávist... vše pohltila a proměnila v energii.
Cítil jsem sílu procházející v mých pažích.
Cítil jsem tmavý závoj, jenž oslepil pozitivní myšlenky a nahradil je agresí.
Cítil jsem, jak slunce zapadá za černá mračna.
Cítil jsem ztvrdnutí mé tváře, tesáky se ostřili a já ochutnal kapičku mojí vlastní krve.
Cítil jsem, že tahle slova jsou poslední v mém životě.
Něco pohltilo moji mysl, už jsem neovládal mé končetiny.
Pouze svobodné výkřiky vyplnily ticho v mojí mysli.
A i ty zmizely...
Sbohem.


http://fc01.deviantart.net/fs70/i/2011/029/6/8/well_written_by_mintyfreshmangos-d389yet.jpg

Shráblá mini-dílka

28. ledna 2011 v 22:10 | Shiroa |  Traditional Art
Takové malé, podstatnonepodstatné věcičky...
prostě rychlovky:)

Zradit - 4. kapitola

28. ledna 2011 v 14:29 | Shiroa |  Zradit
shiroa.blog.cz
Celý den jsme se s Yorim nenápadně bavili, dovídal jsem se spousty věcí a ty nejdůležitější zaznamenal do mého osobního notýsku, kde se obyčejně vyskytovali lehce sprostější obrázky. Nic významného, kreslit neumím, takže nikoho nebude zajímat, jak vypadají ty další. Odpoledne jsem strávil ve společnosti dárkových předmětů, dřevěných okrasných truhliček a plyšových věciček. Ne že by se zákazníci přímo hrnuli, ale prázdno také nebylo. I tak jsem si vždy udělal čas na sešit, učebnici a učení. Kdo by neodolal ve volných chvílích nic nedělat? S přibývajícím časem se lidé objevovali častěji a já si od toho sliboval dobrý kšeft i peníze. A tak jsem se snažil být co nejvíce okouzlující.
Úterý proběhlo podobně. Tentokrát jsem si dělal poznámky i o Yoshomim a Parkovi.
Ve středu to bylo zase stejné. Ale písmenek na papírku přibylo.
Ve čtvrtek jsem měl udělaný závěr.

Two sides a další blbinky

25. ledna 2011 v 14:50 | Shiroa |  Digital Art
Thak... tohle jsou moje pocity. Protože se cítím divně. Něco mezi těmi dvěma tvářemi. Nebo obě dvě zároveň.
Cítím se divně, neuvěřitelně divně. Strašně divně. A můžu si za to sama. A moje melancholičnost - introvertismus :-D :-D
Prostě... chtěla bych být zábavná a upovídaná, svět by byl hned lepší. Ale dokážu se otevřít jen nejbližším lidem... tyhle trable, ty blbý pocity... jde uniknout z tohoto sevření?
Jop, a tohle sevření mi svírá žaludek...a hlavu. nebaví mě nic. Ani psaní, ani čtení, ani sezení u telky, nebo koukání na anime. Dokonce ani kreslení. Udělala jsem tři obrázky a pokusila se odstartovat staré JYJ skici. Ale nejde to. Prostě jsem to bez uložení vypnula. Až s tímto jsem spokojená.
A od vás bych ráda recept na to, jak se zbavit uzavření. Klíč se mi totiž někam ztratil....

A sry že se vám nějak extra nevěnuji. prostě moje lenost dosáhla vrholu:-D (já vím, zní to hnusně, nemyslím to nijak zle... nějak mi do ničeho není:-D)
http://fc09.deviantart.net/fs70/f/2011/025/e/c/two_sides_by_shiro_a1-d3804re.jpg

Zradit - 3. kapitola

23. ledna 2011 v 13:38 | Shiroa |  Zradit
shiroa.blog.cz
Ráno mě nahlas probudil budík v mém zastaralém mobilu. Pátek. Hlava mě lehce pobolívala a byl jsem celkově unavený. Hodil jsem rychlou sprchu, oblíkl si něco z nabídky ve skříni, vzal pár babek a naházel do batohu všechny učebnice, co mě napadli. Poté jsem opustil byt. Škola byla vzdálená dvě autobusové zastávky a pár bloků dál. Cestou jsem si všiml ve výloze jednoho krámku, že hledají prodavače. Myslím, že by nebylo špatný tu nabídku přijmout.
Zapadl jsem co nejrychleji do houfu studentů a prošel vstupními dveřmi. Jak to tak vypadá, jako první věc musím navštívit vedoucí školy. Kroužil jsem kolem holek i kluků, prorval se chodbou plnou skříněk, Vyšel po schodech nahoru a zastavil až při pátých dveří od schodiště, na nichž stál štítek: ředitelka školy. Zaklepal jsem a uslyšel rázné dále.

Poslední slova

20. ledna 2011 v 22:17 | Shiroa |  Traditional Art
Tak tohle je můj komix do výtvarky... jj, formát A3 a proto sjem musela šáhnout po foťáku, s nímž mě teda fotit výkresy nejde:-D Ale co už...:-D
je to "morbidní" (prý:-D) a živě to nevypadá špatně:-D Snad každý pochopí, o co tam jde...

19.1. - Ty voe, ty voe, ty voee!!!

19. ledna 2011 v 15:17 | Shiroa |  Diary
:-D :-D :-D
OMJ.... kam jsem se to dostala...
:-D
Jsem strašně ráda... veselá:-D jo...:-D
krom toho, že mám v mobilu nové úžasné songy (a dokonce i DBSK, o nichž jsme nevěděla!), tak...no. Začnu ránem. Ne, včerem večerem:-D

Zradit - 2. kapitola

17. ledna 2011 v 7:05 | Shiroa |  Zradit
shiroa.blog.cz

Světlo. Přímo se mi vrývalo do hlavy. Bodalo jako tisíce nožů. První vyhlídka na nebe je teda… zklamání. A možná ne, nejspíš jsem v pekle. Ale v pekle by nebylo tolik jasu! Tolik bílé! Je to teda nebe? Nebo nic jako nebe a peklo neexistuje a místo toho je to prostě nějaká schránka na duše? Nevím.
Počkat. Maj někde nahoře, nebo ve vesmíru, nebo v jiné dimenzi kachličky? Existuje bolest hlavy podobající se kocovině (i když jsem ji nikdy nezažil)? Jsou tam třicetileté ženské v bílých pláštích a s baterkou v ruce?
Jau. Ta koza mi zasvítila do očí a já sebou prudce trhl. Seděl jsem. V tom divném pokoji kde žiji jen pro injekce. Znova uchytla můj obličej a zasvítila mi do druhého oka. A musela mi přitom pořádně roztáhnout víčka dokořán. Pak mě ještě prohlédla, bouchla do kolen a nakonec se jako vždy postavila
s něčím malým v ruce.

Zradit - 1. kapitola

11. ledna 2011 v 7:37 | Shiroa |  Zradit
shiroa.blog.cz
Když jsem byl malej, říkali mi, že nejsem normální.
No jo, umět pohybovat předměty pomocí myšlenek jen tak někdo nedokáže.

Jako malému mi lidé říkali, že nejsem normální. Stranili se mě, ignorovali, ale dalo se to zvládnout. A to díky mé mámě.
Když se začali projevovat schopnosti, prostě to nešlo ovládnout. Létalo všelico, rozbíjelo se všelico, kromě normálních předmětů a nábytku také brýle doktorů, kteří mě přišli zkoumat. Vlastně ale přišli na tátovo zavolání a když nic neodhalili, propadl alkoholu. Ale málokrát křičel. Nebo alespoň byl vždy zalezlý ve svý pracovně. A když odtamtud máma odcházela, měla vždy smutný výraz. Divím se, že se jí chtělo pokaždé na mě usmát.
Moje máma…byla dokonalá. Všechno zvládala, od domácích prací, po věnování se mě, přehlížení tátova chování… později jsem se divil, proč nepožádala o rozvod. A ještě později jsem pochopil, proč. Naučila mě vše, co mohla. Každý den mě povzbuzovala při odchodu do školy, uklidňovala při osamění. I když nikdo nevěděl o mé schopnosti, kvůli nevyvinutosti a těžkému ovládání jsem se prostě ostatních stranil, zároveň ji potlačoval a znova byl označován za nenormálního. A pak nastal desátý rok mého života a velká tragédie.

Zradit - úvod v bodech

11. ledna 2011 v 7:36 | Shiroa |  Zradit
shiroa.blog.cz
  • jako první, než to zapomenu je, že na úvodní obrázek jsme si půjčila Jonghyuna ze Shinee... chudák:-D
  • tak a k ději. Je to pěkná úchylárna s trochou akčnosti. Neoficiální FF na Hrdiny. Jop, lidi tam umí "kouzlit" a chytá je společnost. Můžete si ji spojit, ale také nemusíte, s The Company (Primatech paper)...
  • Snažila jsem se o další trochu tvrdší příběh, ale můj naivní pohled na svět se tam i tak vryl... chjo.
  • Nesnáším postelové scény. Všechny jsou skoro stejné, ale jak to mám udělat? Napsat: a šli jsme do postele? :-D nee... takže je tam trochu toho popisu (i když všude skoro stejný:-P :-D), no držela jsem se na uzdě. Aspoň to má děj, jednou jsem narazila na nějakou povídku a ta začínala: V tiché noční ulici byl jeden dům a tam si dva chlapci strkali své... do análu. Pak jsem to vypla a divila se, jak to může někdo takhle napsat hned na začátek... jaj....
  • Má to 40 stránek, dala jsem do toho vše, co jsem chtěla. A nedávala co jsem nechtěla. Nechci spoilerovat, ale kvůli konci jsem byla pro ně smutná. Až moc. Jelikož ani oni, ani já nevím, jaký je mezi nimi pouto. Proto jsem hned v pondělí psala takovou jednorázovku po třech letech a mám ji už hotovou, ale... je to jen pro happy end. I když se mi líbí, jak je napsaná, nezveřejním ji. Protože ten konec má svoje kouzlo, alespoň pro mě, a to alternativní pokračování (tak se to jmenuje) je jen přítěž a rušič atmosféry.
  • kapitoly budou kratší, aby se text vměstnal do 11... abych pravdu řekla, není to moc umělecký... nejsou tam tuny přirovnání, udělala jsem to jednodušší a stejně je to složitý. Ale jen některé části. 
  • Máte štěstí! Protože je to dopsaný, nehrozí sek! (jedině že bych si usmyslela, že tu trapárnu sem nemá smysl dávat:-D :-D)
  • že by to bylo všechno? .... snad jo:-D

Dulce Maria

2. ledna 2011 v 18:35 | Shiroa |  Traditional Art
Jaj... tohle je pro moji sestřenku, fanynku Rebelde. Ne že bych věděla, o co jde. Nevím:-D Je to nějaká telenovela. A zpívá se tam. A má dvě serie. A tahle by měla mít červený vlasy. Eh.
Musím říct, že se mi to moc malovat nechtělo. Obličej vypadá totálně jinak, než by měl. Má ho více užší, více drsnější. Ale co s tím. Není to Sai, nedokážu ho zúžit:-P
Ale snad se líbí... po dlouhý době zase něco tužkou podle předlohy.