Říjen 2012

Drak

28. října 2012 v 10:00 | Nishi |  Digital Art
Okkey dookey (Nillili Mambo už ovládá i moje vyjadřovací fráze -.- ale nevadí, stále mi hraje v hlavě Tipping point a Beautiful lie ;) )
A drak je hotov. Teda. Měl by být. Samozřejmě se mi nelíbí, je jiný než jsem si ho představovala. Ne že by měl jinou pózu nebo tak, jen je... prostě jinak propracovaný, než jsem chtěla. Ale co. Za deset let snad budu schopná udělat pořádnýho draka :D

Bridal Mask

25. října 2012 v 22:53 | Nishi |  Dorama
Docela dlouho po dokoukání sem dávám info. Ne že bych nějak pochybovala nebo tak, tady není pochyb o sdílení tohoto úžasného seriálu, spíš nebyl čas nebo chuť.
Nějak jsem se k tomu donutila, když jsem zabíjela čas brouzdáním po youtubu... a zase se mi zastesklo a zajiskřily i slzy.
Mluvím o Bridal Mask (Gaksital)



21.10. - Ten čas...

21. října 2012 v 20:08 | Nishi |  Diary
Je nedělní večer a já tak šíleně toužím po prázdninách. S extrémně plným žaludkem - pečení dortu nestačilo, museli jsme mít vynikající, ale sytý oběd v restauraci, jíst dort a pak jít s kámoškou večer na čokoládu! :D a to jsem nezapočítala dnešního kapříka a můj nápad dát si ještě po dvou hodinách musli jenom kvůli tomu, že jsem na ně měla chuť! Kam mizí moje kondička? (jestli jsem nějakou kdy měla... :D) - se obávám zítřka, protože pak je úterý a pak středa a halelujah, prázdniny na obzoru. Už mě vážně, ale opravdu vážně nebaví vstávat o víkendu o tři čtvrtě na šest a panikařit, že nemám zapnutý budík. A to nebylo poprvé.
Je druhák a ze školy mě hrabě víc než dříve. Ani nechci pomyslet na další dva roky!

Nemám důvod psát článek. Ale i tak píšu. A důvod jsem si našla opravdu rychle - jedna krátká básnička a - musím se pochlubit - stále inspirovaná draky jsem se vrhla na další digitálku. Jen škoda, toho Eldesta v angličtině asi nepřečtu. Budu si muset pujčit českého... ale co nejrychleji, už se jako chci dostat k té nové čtyřce, kterou jsem ještě neměla tu čest držet v ruce (měla, ale to bylo tehdy anglický a přece jen, nový díl bych si ráda vychutnala česky ;)) I když s mým peněžním stavem to asi dopadne, že se zelené buchle dokám na Vánoce. Ježíšek to snad zařídí...

A ještě jedna maličkost. Taťka dneska vyhrabal ze sklepa starý telefon. Ne tak obyčejný. Nebyl jako ty pevné linky. vypadal přesně takhle. Dost mě to potěšilo. Hrála jsem si s ním, když jsem byla malá, ještě před tím, než jsem vkročila do školky. Vždy jsem měla jeden a ségra druhý a volaly jsme si a tahaly tu kovovou krabici po celém bytě :D A dneska jsem ho viděla, znova po cca 10 letech. Zvláštní. Sluchátko vypadalo úplně stejně jako tehdy. Dokonce stejně voněl. Takovou zvláštní vůní. Nejsem dobrá v popisování vůní, ale určitě znáte ten pocit radosti a nostalgie, když ucítíte vůni, kterou jste strašně dlouho necítili a máte k ní spjaté dobré vzpomínky. Je to super... špatný je, že sluchátko nejspíš řekne sbohem naší domácnosti a skončí rozložené. Nějak jsme si s taťkou vyměnili role. To já mám být ta, která všechno rozkládá, od kazet, autíček, až po základní desky od počítače... Ale všechno se změnilo.

No, teď ta kraťoulinká báseň, která působí nedokončeně a nejspíš je nedokončená. Ale další řádky přibudou zas, jak budu sedět ve škole, v znuděno-ospalé náladě a budu mít před sebou můj deníček.

Femorian a jeho cesta zhotovení

21. října 2012 v 14:57 | Nishi |  Digital Art
Tak. Soutěž už skončila a já se tak necítím blbě dát na blog jeden z dalších mých výtvorů. Jeden z výtvorů, který přesáhl mé očekávání... nebo schopnosti? Spíše takový ten bod v křivce úplně nahoře, ten ostrý hrot, těsně předtím, než začne prudce padat dolů :D

Temnářka měla na svém blogu soutěž o portrét čaroděje Femoriana. Občas na její blog chodím, když mě zaujme nějaký článek a pod. a když jsem mezi články autorskýho blogu viděla tento odkaz, řekla jsem si... Proč ne?

Není časté, že bych se přihlásila do nějaké soutěže nebo tak. Olympiády mi zprotivily učitelky už na základce. Ale zase na druhou stranu, zkusit se má všechno a člověk se hlavně nesmí vzdát a dát ze sebe to nejlepší. Stejně jak já. A tak ještě ten den, kdy jsem začala pracovat na Drarry obrázku, jsem si načrtla skicu, již jsem hned následující (nebo až ten potom?) den začala předělávat. Krycí název: Fero s drakem. (většinou jsem k tomu dávala ještě přívlastek můj, vytvářela zdrobnělinky jako Feroušek nebo Feromonek apod. ráda si utvářím jiná jména :) můj pes, Allen Walker a Zuko z Avatara mají co říkat... :D)

Předem se chci ale poděkovat za všechny pochvaly, které tam padly. Když jsem se v neděli po x dlouhých minutách načítání stránky a obdivování dalších kreseb, které měli styl, měli něco v sobě, četla komentáře... Vyčarovalo mi to na tváři takový ten přihlouplý úsměv od ucha k uchu a chtěla jsem se smát a pištět (což jsem v jednu chvíli i udělala a taťka se jen na mě překvapeně kukal alá co se děje, já však řekla rychle "nic" jako to dělám vždycky) a... opravdu to znamená pro mě hodně. Každá pochvala pro mě něco znamená a obzvlášť od lidí, kterých is vážím. Takže... opravdu, opravdu moc děkuji!


Dortík pro rodiče

19. října 2012 v 18:36 | Nishi |  Traditional Art
Aneb když se jedna holka, která umí jenom péct muffiny, a její starší ségra, která umí péct jenom makronky, bábovku a anglickou snídani, dívají na Báječné dorty :)) Všechen ten fondán, ty tvary a barvy! Až mě napadlo udělat rodičům na výročí dortík :)
A musím říct, že přes všechnu práci s tím jsme si se ségrou po velmi dlouhé době zase rozuměli a dost nasmáli :)
Jak to dopadlo, recepty a moje dodatky v celém článku :)


Legenda o Zemi

12. října 2012 v 21:18 | Nishi |  Útržky mé mysli
Fantazie mě opouští, milí brachové! Snad se s ní ještě někdy potkám tváří v tvář a přiložíme ruku k společnému dílu!
No, zatím tady vkládám nějaký "prolog", jak bych to řekla, který jsem napsala dneska odpoledne. Možná, když budu vědět, jaký děj a postavy a všeobecné propletení, kromě hrozby ze severu, tomu vložit, možná jednou budu schopná pokračovat a na základě tohodle úvodu a malého chlapečka Lafena vytvořím nějaký čitatelný příběh.
Ale zatím nic neslibuju a tak vkládám příběh inspirovaný Hanibalovým pochodem přes Alpy (a Eragonem do Beorských hor), aneb jak lidé přišli do oné krajiny.

Sbírka veršíků

5. října 2012 v 21:17 | Nishi |  Poezie
Poslední dobou jsme ve škole probírali sonety a jiná díla a já si uvědomila, jak moc těžké je vytvořit něco jako je Božská komedie nebo Jsem u pramene a přesto žízní hynu...
Ale tohle jsou nějaké mé výplody, nepravidelné, nerytmické, bez snahy (občasné) o rytmus a stopy, nemají ani řádnou formu. Prostě se mi to nějak nahromadilo v črtníčku a v mobilu... často si jsou podobné v tématu, že nemají žádný děj, jen odhalují některé pocity a... i tak nejsem dobrá ve vyjadřování emocí. Takže jsou tam náznaky filosofie.
Amatérské, nepovedené, ale chci je tu mít.