Červen 2013

SPN DaeJae - Tenkrát ve Winnemucce 1/2

26. června 2013 v 18:42 | Nishi |  SPN DaeJae

Tenkrát ve Winnemucce 1/2

Píchl jsem vidličkou do vafle, ale ta ani nestála za můj pohled. Dokonce jsem odolal té nádherné nadýchané šlehačce a to ani nemluvím o té kapičce džemu, která po ní pomalu stékala. Ať už byla vaflička jakkoliv božsky dobrá, byl jsem zabraný do práce a to poslední dobou snad pořád.

Ani nechci vědět, kolik pečetí se mezitím prolomilo, protože momentálně nedělám nic, kromě čumění na obrazovku laptopu, kontrolování každičké zmínky o něčem a psaní poznámek na papír. Většinou pak narážím už na hotová dílka a spousta nehod, mrtvol, divných aktů počasí a podobně. Saje mi krev pocit, že nemohu ničemu zabránit a žádného jasnovidce jsem cestou nepotkal. A Youngjae?

On?

No, právě se přenesl naproti mně v tomhle boxu s koženými sedačkami a kravím vzorem a zamyšleně mě pozoruje. Probůh pošlete ho pryč!

Mistr

22. června 2013 v 15:37 | Nishi |  Jednorázovky
Tato krátká povídka vznikla z malého popuzení a zároveň na motiv ze ZSV, kdy jsme si vykládali o náboženstvích a dostali se k východním - hinduismus a dál... a tehdy profesor mluvil o učení a řekl také, že vztah mezi mistrem a žákem je velmi úzce spjatý, často dokonce až sexuálně. Samozřejmě mi těch hochů bylo líto. Něco jiného je z vlastní vůle a něco jiného je sexuální obtěžování. Ale jiný kraj, jiný mrav. Každopádně jsem teda sepsala tohle, co mě napadlo večer při pečení pand. A jelikož jsem druhý den vstala o tři čtvtě na šest, a v té době fantasie a mozek myslí nejvíc, začala jsem psát.
Nevím, jak vysvětlit, co jsem tím chtěla vyjádřit. Možná jsem ty pochody vyjádřila blbě vzhledem ke kraji, kde se to odehrává. Asi tam měl být nějaká silnější vazba.
Je to takové, že nic není jasné. Není jasný ani vztah mezi učitelem a žákem a ani já nevím, co se stane dál. Je spoustu cest, kudy se tento úryvek může vydat...
Realita je určitě jinačí. Jak jsem řekla - už kvůli stylu myšlení, a hlavně sama ani nevím, jak a kde se vše udehrává. No co, tímto ukazuji na tento problém a ačkoliv takový naivní člověk žijící v curkové vatě jako já s tím nemůže nic udělat a ani nikoho zaujmout a sama jejich kultura to nepovažuje za problém, alespoň ta spousta písmenek vypadá dobře :D
...to kmitání jsem si nemohla odpustit... :DD lepší než ukazovat elektrický náboj třením hadrem o nějakou palici... a Panglos také prováděl se služkou fyziku v praxi... ;) :D


Mistr

Věděl jsem, že se to stane. Že není jiné cesty. Že je to nevyhnutelné. Ačkoliv jsem o tom přemýšlel dlouho, bylo jasné, že neuniknu, ať chci jakkoliv moc. Přesto se mě stále dotýkaly myšlenky o volnosti a svobodě, o procházce prostředím úplně jiným, než jsou tady tyto překrásné lesy, ještě původní staré budovy a jiskřivé jezírko očisty, v němž se žáci koupou v jakémkoliv ročním období. Zdálo se to tu dokonalé, ale já věděl, že daleko za těmito lesy dlí obrovské město a jen čeká na mé osvobození.

Možná tu je omezený přístup k informacím a možná že takový čistý a naivní hoch jako já by měl pouze konat své povinnosti a moc o nich nerozjímat. Ale nejsem slepý. Zrak mám. A dokážu rozpoznat ty vyděšené výrazy, když někdo přijde pozdě v noci a pomalu a váhavě si zalehne do postele a pak ještě další hodinu tupě hledí na dřevěnou desku nad ním, která drží matraci jeho souseda. Vidím ty dotyky, ty oční kontakty, které žáci se svými mistry sdílejí, a zatímco ti dospělý si to náramně užívají, mí vrstevníci hledají stín, kam by se mohli schovat. Bohužel, nakonec všichni zjistí, že tady stínu nenajdou.

Nápad: B1A4 (nejen) eco bag

22. června 2013 v 14:59 | Nishi |  Traditional Art

Dobře, zas takový extra návod to není, vlastně možná vůbec, spíše takové připomenutí, že takto to také jde :)
Prostě tu dokumentuju další věcičku, kterou jsem udělala, když už tu nejsou ta trika.
Jak to všechno začalo?
Na tumblru se objevily nové B1A4 goodies a mezi nimi byla i tato nádherná taška. Já jsem si ji se zájmem uložila (věděla, že ji nikdy nebudu mít, protože stojí na ebay přes pětistovku) s tím, že když budu mít hafo štěstí, narazím na prázdnou čistou tašku v sekáči a pak si ji fixou vyzdobím. A hafo štěstí jsem měla a čistou tašku si pořídila. Halelujah!
Jak si takovou vlastní tašku nebo triko udělat? Nejprve - předloha. Já jsem si z jedné fotky pomocí obkreslování a triků "extrahovala" vzorek (zde - musíte si to však ve wordu upravit na potřebnou velikost) a vytiskla, sestříhala, poskládala a slepila. Je lepší si vytisknout dva vzorky, ale o o to půjde samo, když zjistíte, že vytisklá předloha je menší než by měla. Navíc když máte jedno vložené pod tričko, je opravdu lepší se kontrolovat i s něčím jiným.

SPN DaeJae - Stupid Cupid 3/3

18. června 2013 v 20:58 | Nishi |  SPN DaeJae
Stupid Cupid 3/3

Dojel jsem na místo kousek od toho obrovskýho baráku, kterej se tyčil na travnatým placu, a dalekohledem zkoumal, kde se ukrývají strážní.

Pár se jich našlo, nenápadně převlečeni za bezdomovce, a nápadně v černým obleku obcházeje budovu. Jedním pohybem ruky se mi nabila brokovnice.

"A máš aspoň ponětí, kde najít ty znaky?" obrátil jsem se na Youngjaea.

"Budou v přízemí," hleděl na budovu se zamyšleným pohledem.

"Okej," vyrazil jsem kupředu.

Čím víc mě štve, jak složitý je boj proti těm děvkám. Střelit, vymítit... občas utečou sami a občas mě přirazí ke zdi a pak jsem na pár vteřin v prdeli.

Vrhnul jsem se na tu skupinku bezdomovců a rychlostí nabytou zkušenostmi jsem je poslal k zemi a kouř zpátky do pekla.

5.6. - Ve škole sedím a nudou hynu

5. června 2013 v 22:12 | Nishi |  Diary

Abych řekla, jediný důvod, proč píši článek, je, abych sem uveřejnila na DA uploadnutou fotku mého dědy, která je tak rok, dva, možná i tři stará. Ale trochu jsem ji upravila - trochu víc - v obyčejném pixlr pro android a ta úprava tam podtrhla přesně ten pocit, který v tom chci cítit. Proto se můj děda dobře fotí. Všechny ty vrásky, ty pohledy... :D No jo, jen ve skutečnosti se chová malinko jinak...

Tyjo. Už je červen. A já mrhám časem. Ostatně jako vždy. Nenastal žádný rozdíl z doby před dvěma lety a teď. Ve skořápce, teda přesněji v petlahvi, a k tomu zvukotěsnící.

Všude se to hemží zprávami o záplavách a já jen koukám na zatopené vesnice a spoustu domů, které se stanou na nějakou dobu, kdo ví jestli, neobydlené. Nedokázala bych bydlet v tom rodiném domku poblíž řeky a každou hodinu sledovat několik dní řeku a strachovat se, jak to je, nakonec zjistit, že všechno je marnost a zanechat svůj majetek na místě, odevzdat ho vodě. Obdivuji zdejší lidi a jejich trpělivost, ale asi ani nemají na výběr.

Na druhou stranu mě fascinují ty obrazy, jak voda z obyčejného pramínka dokáže vytvořit takovou zkázu, jak dokáže pokrýt obrovské plochy, a člověk ani nevnímá, kudmy vůbec protékal původní pramen. Cítím se trochu (ale jen trochu) špatně, ale prostě mě to fascinuje. Stejně tak jako obrovské hory a jako hořící táborák v poklidné noci.

Ach jo. Víc už postižená být nemůžu :D

Potřebuju medovník a slunko. A balkon. Toho se dočkám tak v půlce července... Proč jsem si jen koupila po tolika letech sukni! Dokonce dvě! :D

Tak já opouštím počítačový stroj a přesunu se na menší věcičku a budu doufat, že zítra zas nebudu mít v hlavě vodou nasáklou houbu, jako poseldní týden v kuse :D Opravdu nepříjemný pocit. Jen teďka je ein bisschen vyždímaná :)

SPN DaeJae - Stupid Cupid 2/3

4. června 2013 v 17:57 | Nishi |  SPN DaeJae
Stupid Cupid 2/3

"Daehyune," řekl mé jméno zvukem, který mnou otřásl.

"Řekni to ještě jednou, Youngjae!" pokračoval jsem v útoku na krk.

"Daehyune. Co to děláš?"

"Chci tě. Nic víc," copak je těžký pochopit, že můj andílek vypadá tak lahodně a přitažlivě?

"Chceš?" miluju, když se nad něčím diví.

"Ano, jen a jen pro sebe, každý tvůj kousek, vždyť se blíží apokalypsa, proč si trochu neužít?"

"Máme případ," mluvil pořád monotónně, ale já ho za chvilku naučím zvedat hlas! Šplhal jsem dlaněmi pod jeho trikem.

"Kašli na nějakej podělanej případ! Teď tu jsme jen ty, a já," a chtěl jsem ho zas umlčet polibkem, to však zvedl dlaň a položil mi na čelo dva prsty. Jeho dotyk mi vždy rozpálí pokožku!

"Promiň, Daehyune," řekl předtím, než jsem se ocitl na motelové posteli, připoután rukama i nohama. Nešlo se z nich dostat.

Jí neublížíš

1. června 2013 v 15:29 | Nishi |  Digital Art
Tak jsem se rozhodla zpatlat další věc, protože i když nic nevypadá tak dobře, jak bych chtěla, snad tady ta cvičení mi nějak pomůžou. A možná už i pomohly, jelikož tento kabát patří mezi mé nejpovedenější. Je nejpovedenější. Ale jen jeho. A neumím, prostě neumím, keslit holčičky, holky, ani ženy.
Všechno vzniklo z mé vize jedné scény v hlavě a z papíru, na něhož jsem to nějak přenesla. Teprve pak jsem se rozhodla tomu dodat digitální podobu...
No a jak jsem už dříve zmínila, ten kabát se mi líbí :D
A nechala jsem tomu pozadí! Sice jsem použila určitou předlohu/inspiraci z googlu (a stejně to nedopadlo tak jak by mělo), má to pozadí! :D Tím myslím reálné pozadí! :D
No já padám, rebarborový koláč mě volá. Asi zkysnu u televize s tou nadýchanou pochoutkou přede mnou.