Listopad 2013

SPN DaeJae - Mission Impossible 2/2

10. listopadu 2013 v 18:02 | Nishi |  SPN DaeJae

Mission Impossible 2/2

Jel jsem nonstop až do dalšího večera, kdy jsem dorazil k anti-démonské boudě, ve které jsem dříve už pár akciček s posedlými lidmi prováděl. Ale je to jedno z mála bezpečných míst, co znám.

S tím, že mě nikdo nesleduje, jsem za sebou zamkl a zasvítil lampu z minulého století. K mýmu štěstí - fungovala.

Otevřel jsem opatrně starou truhlu a pomalu nadzvedával víko. Spolu se zvětšující se škvírou se ven hrnula záře, jak zlatý povrch kovu odrážel neexistující světlo.

Srdce se mi zastavilo a všechny myšlenky opustily. Hleděl jsem na svazek klíčů o různých velikostí, ale stejného tvaru, jejichž hlavní klíč byl velký jak klika od dveří. Váhal jsem se jich dotknout, ale nakonec jsem to udělal a překvapilo mě, jak vyváženou teplotu mají. Jak nestudí, ani nehřejí, a cinkají při jakémkoliv bezvýznamném pohybu.

Tak tohle je základ církve, základ stovek let dohadů, vyvražďování a utrpení, přímo v mých dlaních...

Doctor & Rose

10. listopadu 2013 v 13:24 | Nishi |  Traditional Art
Ano, i já před cca měsícem propadla tomuto fenoménu (a stal se ze mě kompletní SuperWhoLock) a začala se na to dívat. Popravdě, po posledním díle druhé série jsem sledování zpomalila, Marthu prostě nemám zrovna v lásce, Jedenáctý mi není nějak symapish a co teprve ta Clara, která tam teď hraje (viděla jsem s ní jeden díl a mám dost, nevím jak ji přežiji v Day of the Doctor). Prostě DoctorxRose 4ever! :D

No a takový shipper jako já nemohl zůstat klidný, když přišel Doomsday díl a s ním ten zrádcovský rozchod. Věděla jsem, že něco takového přijde, než jsem se začala dívat a nenáviděla jsem budoucnost, a teď... Asi nepřežiju díl, kdy jí dá toho klona nebo co. Nejde o to, že jen ona bude šťastná, ale hlavně také o to, že on prostě bude sám tak i tak... a navíc klon není prostě Doctor.

Dovolím si odskočit o pár dílů a říct, že i dvojdíl Human Nature byl jeden z nejlepších dílů (oba dva), ačkoliv Martino vyznání mohli vypustit :)

Když odskočím ještě víc, k jinému seriálu, k SPN, musím říct, že díl s09e05 aneb Dog Dean Afternoon byl jeden z nejgeniálnějších bláznivých dílů a ze smíchu jsem až brečela a to si nedělám srandu. Všichni už dávno víme, že SPN není hororový, jen má občas vážnější ráz a každy díl se objeví střik krve, ale jinak je to bláznivý a mě to překvapivě nevadí :D No sami se můžete přesvědčit gifem 1 a gifem 2. A ty norky alá postavičky Games of thrones byli roztomilé :))

Zpět k obrázku.
Chtěla jsem tam nakreslit ten bezduchý Doktorův výraz, jak mu stéká slza po tváři, ale tohle je asi lepší. Papírů mám kdyžtak zásobu a když budu mít depku, aspoň vím co dělat.

Někdy musím nakreslit Daleks. Miluju jejich "Extrrrminejt!" Vždy jsou tak směšní a roztomilý :D

Ale teď váhám, jestli je roztomilejší to Doktorovo (Tennantovo) "Edvenča!"

Ehm. Tady je črtečka:

Dort - Krabice s botou

8. listopadu 2013 v 23:21 | Nishi |  Traditional Art
Uběhl rok od mamčiných narozenin, což znamenalo, že přišli zase, a s dvouměsíčním plánováním a s mnoha nákresy do mého sešitu matiky jsem konečně navrhla a rozpočítala dort, který jsem tento týden upekla a odevzdala majiteli :)

No a jelikož mamka si přála nové botky, tak mě okamžitě napadl tento nápad. Smůla jen, že si mamka nové botky pořídila ještě před narozeninami :D

No, recepty a výsledek v celém článku :)

Obraz s gramofonovou deskou

5. listopadu 2013 v 18:22 | Nishi |  Traditional Art
Jelikož moje zeď se hodí spíše pro dva obrazy než jeden, po dlouhém přemýšlení jsem nakonec přišla na velice neoriginální nápad - hodit na karton gramofonovou desku. Zlevněnka je občas nabízí za pár kaček, takže stačilo si počíhat (číhala jsem dvakrát a stejně na ně narazil můj taťka) a je doma :)
Postupem jsem vycházela z mého staršího návodu, avšak udělala jsem pár úprav, jimiž jsem zredukovala počet kroků a je to tak rychlejší a jednodušší :)


SPN DaeJae - Mission Impossible 1/2

2. listopadu 2013 v 12:35 | Nishi |  SPN DaeJae

Mission Impossible 1/2

"Ten zkurvysyn," probudil jsem se a držel týl, kterej mě momentálně bolel jak sviňa. Nikde nikdo, sklad prázdný, ta holka to tu vybílila a odnesla si tělo svýho brášky ještě dříve, než jsem se stačil vzpamatovat. A teď tu ležím na zemi a nemám potuchy o tom, co se skrývá za zdmi.

Vstal jsem, zkontroloval své zbraně, které jsem měl naštěstí u sebe, a pak se vydal na denní světlo, které bylo pro mě jako medicína.

Autíčko se na mě usmívalo a já se vrhl do jeho náruče. Když už tu není Youngjae, alespoň on stojí při mně.
Na motelu jsem se za přecpávání burgery soustředil na hledání znamení. Já toho bastarda nenechám. Já ho dostanu. Já mu vezmu Adamovo cosi a zachráním Youngjaea.

Musím...

Čas plyne a po tom, co mi před očima zmizela má naděje, jsem klesl na dno. Musím začít od znova, Paimon mi kříží cesty a není žádné naděje ho přemoci a dostat do pekla.